Praha - Češi stále neumějí dobře spořit a většinu svých peněz nechávají roky ležet na běžných účtech s nízkými úroky. Lidé tak přicházejí o desítky miliard korun ročně.

Kromě účtů používají Češi na spoření vkladní knížky, termínované vklady a stavební spoření. Třetina lidí dokonce nespoří vůbec. Naopak rizikovější, ale o to výnosnější investování do fondů je v Česku teprve v začátcích.
Zatímco celkový objem úspor domácností činí podle bankovních statistik přibližně 1,9 bilionu korun a jen na bankovních účtech to je bezmála jedna miliarda, v investičních fondech Češi měli ve druhém čtvrtletí letošního roku jen 240 miliard korun. Podle ekonoma Aleše Michla je na Západě běžné, že domácnosti do fondů ukládají až třetinu svého jmění.
Opatrné spoření

Z průzkumu agentury GfK Praha pro společnost Raiffeisen Capital Management vyplývá, že zastánců tradičních způsobů spoření je mezi Čechy až 30 procent. Podle tazatelů do této skupiny patří většinou lidé starší padesáti let, z chudších rodin a lidé ve větších městech.

Na tradičním způsobu ukládání peněz však lidé příliš nevydělají. U běžných účtů jsou nízké úroky, banky si účtují vysoké poplatky, svůj díl z uložených peněz ukousne i znehodnocení úspor kvůli inflaci, která nyní dosahuje zhruba tří procent. Například loni činil průměrný výnos z bankovních vkladů pouze 0,8 procenta. Domácnosti tak inkasovaly ze svých vkladů v úhrnné hodnotě bilionu korun úroky ve výši osmi miliard korun.
“Kdyby se stejná částka investovala například do desetiletého státního dluhopisu, činil by výnos zhruba 36 miliard,” uvedl ekonom David Marek z Patria Finance.

Lidé sáhnou spíš po stavebním spoření než po fondech
Počet lidí, které finančníci považují za odvážlivce, však pomalu roste. Takoví lidé hodně riskují, jsou schopni vsadit všechny volné peníze na jedinou kartu a očekávají rychlý výdělek. Je jich zhruba jeden a tři čtvrtě milionu, tedy pětina všech lidí ve věku 15 až 79 let. Přibližně stejný počet je i začátečníků.
Naopak na rozmnožování svých úspor podle průzkumu rezignovalo zhruba 400 tisíc lidí. Jsou to většinou muži ve věku 40 až 59 let, kteří se podle výzkumníků řídí heslem “žít a nechat žít”.

Utrácení jde lidem líp
Zatímco při různých možnostech spoření jsou Češi zdrženliví, v utrácení téměř nemají zábrany a neváhají se zadlužovat.
Česká národní banka na konci letošního června spočítala, že lidé bankám, splátkových a leasingovým firmám dluží bezmála 469 miliard korun. Očekává se, že ke konci roku tato suma překročí už 600 miliard. Půjčky tak rychle dohánějí objem vkladů, který ke konci června dosáhl 736,5 miliardy korun.
Lidé šetří pro případ nouze
Z výzkumu také vyplývá, že většina lidí spoří, aby se zabezpečila pro případný stav nouze.
Za nízký podíl peněz v investičních fondech podle Petra Gajduška z GfK může nízké povědomí lidí. Jen desetina lidí si myslí, že má o fondech dobré informace. Naopak přes 40 procent lidí o nich nemá ani ponětí. Přesto se ve fondech točí nemalé peníze. Jen loni do nich lidé poslali 56 miliard korun. Podle bankéřů investoři vyžadují především průhlednost, protože si mnozí ještě pamatují na divoké časy na začátku 90. let v období kuponové privatizace.

Úspory Čechů
• Termínované vklady 605 mld. Kč
• Běžné účty 468 mld. Kč
• Podílové fondy 240 mld. Kč
• Stavební spoření 226 mld. Kč
• Vkladové certifikáty 7 mld. Kč
• Vklady celkem 1 900 mld. Kč

Pramen: ČNB, odhady analytiků
JIŘÍ ŠTEFEK
Mladá fronta DNES